Archiv akcí/Archive

Listopad

27.11.2010 - Hodonín, cvičení Jihomoravské brigády.

Jeli jsme si zase po nějaké době štěknout do Hodonína. Původně jsem plánovala jen pocvičit poslušnost, ale nejprve se jelo do starých baráků na sutinu tak jsem necha Týnu v prvním kole štěknout jen tak pro radost tři nástřeláčky. Byla nadšená a nevypadala z případného těhotenství nějak "unavená" (kdybych měla soudit podle aktivity tak březí 100% není), tak jsem v druhém kole nechala udělat jedno kratší vyhledání a jeden terén. Všechny osoby hezky našla, ihned vyštěkala a krásně reagovala i na směrování. Poslední osobu podle figuranta hezky navětřila ve sklepě, kde po přechodu ze světla do tmy neviděla vůbec nic. Na poslušnost se už potom nejelo, ale i tak to byl přínosný trénink.

Říjen

3.10. 2010 - Water Dogs Contest, Heroltice.

Více v sekci Týna - Závody.

Září

28.9.2010 - zkouška RH-WC, Heroltice

Více v sekci Týna - Práce.

Srpen/Září

Trávily jsme léto trénováním na zkoušku RHWC, a to na vodním táboře v Herolticích a také na moři v Chorvatsku.

Červenec

17.-23.7. 2010 - Spáleniště/Přední Výtoň, výcvikový kurz vodních prací Jihočeské brigády

24.7. 2010 - Bohemia Cup RH-WB, Spáleniště/Přední Výtoň, rozhodčí: Jaroslav Sedlák

Když panička vymyslela, že pojede na týdenní cvičení vodních prací, které pořádala Jihočeská brigáda na Spáleništi všichni se chytali za hlavu. Hlavně proto, že se tam chystala sama, maminka byla nucena jí půjčit autíčko, měla jet 300km tam a zpátky a tak podobně. V sobotu před polednem ale bylo konečně všechno připraveno a vyrazily jsme na dlouhou a úmornou cestu. Venku bylo skoro 30°C, auto bez klimatizace, cestou kolony tam kde být neměly. Dorazily jsme na místo v pozdním odpoledni, ubytovaly se v malé chatičce a šly mrknout na stopařský pohár, který zde probíhal. Závodníkům opravdu „přálo“ počasí, spustil se liják s bouřkou takže noční stopa byla pro mnohé dost velkým oříškem. V neděli dopoledne jsme si šli štěknout do sutinového trenažeru, které tam mají dva a oba moc pěkné. Večer byl úvodním proslovem kurz zahájen, psi a psovodi rozděleni do 4 družstev, která měla vždy dva programy denně. Naše družstvo se spolu s dalším scházelo vždy ráno u vody, odpoledne jsme věnovali poslušnosti, štěkání v trenažeru nebo jiné činnosti. Také se vždy navečer založil vzorek mrtvého pachu, který pejsci vyhledávali a učili se označovat. Pro nás to byla novinka, ale Týna celkem rychle chápala, že onen pach je něčím zvláštní a bylo na jejím chování poznat když ho ucítila. Označení štěkáním ještě tak spolehlivé nebylo, ale vzhledem k tomu, že to byla zcela nová věc pracovala krásně. Na vodě jsme cvičili podle toho, na co se který psovod chtěl připravit, takže na programu byly postupně cviky z národního i mezinárodního řádu všech stupňů. Každý den jsme také rozmístili dva surfy pro provedení cviku ovladatelnost na vzdálenost, který dělá psům problémy a tento cvik trénovali. Jelikož se na závěrečný Bohemia Cup přihlásilo 6 psů na stupeň A a 7 psů na stupeň B (kategorie C se pro nedostatek účastníků nakonec nekonala), musel se operativně přehodnotit plán. V pátek tedy místo volna nebo individuálního cvičení nastoupili účastníci na zkoušku RH-WA. Čtyři z nich byli úspěšní, mimo jiné i osmiletá flatička Bessy sympatického Jardy. Vůbec flati měli na výcvikovém týdnu přesilu – kromě Týny a Bessy zde ještě cvičily dvě fenky a hnědásek Noris. Na sobotní závod potom přijela ještě jedna flatice z Prahy. V pátek večer dorazili Blekoušci, kteří se také závodu chtěli zúčastnit. Počasí se ze slunného týdne změnilo na deštivý víkend. Začalo pršet v pátek večer a už nepřestalo. K tomu foukal vítr a výrazně se oproti předchozím dnům ochladilo. Sobotní ranní venčení bohužel mělo neblahé důsledky pro Blacka, který byl napaden boxerem a jeho psychický stav nebyl dobrý. Martin sice k závodu nastoupil, ale na něm i na psovi bylo vidět, že rozhodně nejsou ve své kůži a tedy nepodávali obvyklé výkony. Týna ráno po dni odpočinku byla jako z divokých vajec, asi žádný příště nedostane:o). Začínaly jsme poslušností, která byla (ano přiznejme si to:o) příšerná. Odložení vsedě se nekonalo, chůze u nohy hrůza. Zbytek celkem ušel. Potěšila mě vysílačka, která byla konečně tak jak má vypadat – Týna vyběhla jako vystřelená z praku určeným směrem. Trénovaly jsme ji poctivě, ale to také byla částečná příčina ztracených bodů při dalších cvicích, protože Týna stále čekala povel vpřed a spěchala. No každopádně víme na čem dál pracovat. Poté jsme se přesunuli k vodě, kde proběhlo plavání na 600m. Dost nás udivilo, že někteří psi nastoupili bez protestů rozhodčího nebo vedoucí zkoušek k plavání s plovací vestou, která psa významně nadnášela. Bóje byly trochu netradičně rozmístěny (60m od břehu a poté 270m podél břehu tam a zpět), což vadilo některým psům, protože na konci plavání to vzali rovnou ke břehu. Následovaly cviky dovednosti, kde padaly bodů dolů hlavně za zmiňovanou ovladatelnost na vzdálenost. Nepomohlo ani to, že na surfech ležely osoby. Týna se sice před první metou jednou otočila zpátky, ale na další povel cvik velmi pěkně splnila. Totéž předvedl pak už jen jeden pes. Následoval přejezd zpět na Spáleniště na oběd, kde jsme ve vytopené klubovně trochu rozmrzli a po pauze jsme se vraceli dokončit cviky ze speciálu. Většina psů měla problémy s donáškou lana k lodi a záchranného prostředku osobě. Týna všechny čtyři cviky splnila krásně a spolehlivě a také za to byla rozhodčím pochválena. Začínala nám svítat naděje na umístění, body jsme ovšem nevěděli, pouze jsme se mohli podle výkonů dohadovat. Největším soupeřem byl hnědý flatík Noris z řad domácích závodníků. Po zapsání výsledků a splněných zkoušek bylo vyhlášení, které jsme netrpělivě očekávali, neboť jsme nechtěli jet domů za tmy. Týniny speciální práce a dovednost vyrovnaly výsledek z poslušnosti a zajistily jí první místo. Druhý se bedně ocitl Noris a třetí místo obsadila také domácí závodnice s bílým švýcarským ovčákem. Vyfotili jsme se ještě na stupních vítězů se psy a poháry a potom už naskočili do auta a frčeli zpět domů. Cvičení se vydařilo, poznaly jsme nové lidičky, vesměs sympatické (na několika lidech ovšem bylo poznat, že nám vítězství nepřejí, dávali to okatě najevo, dle jejich slov měl vyhrát domácí, což zamrzelo, ale nepřekvapilo), naučily se zase něco nového, na čem budeme pracovat.

Týna: 184 - 37 - 45 bodů (speciální cviky - poslušnost - dovednost)

KOMPLETNÍ VÝSLEDKOVÁ LISTINA    ČLÁNEK POŘADATELE      ČLÁNEK VEDOUCÍHO JIHOČESKÉ BRIGÁDY

 Květen - červen

21.5. - 5.6. 2010, Chorvatsko, Krajlevica, Klub pracovní a záchranné kynologie

Již potřetí jsem se vydaly spolu s Klubem pracovní a záchranné (dříve zábavné) kynologie na cvičení vodní záchranařiny do Chorvatska. Začátek akce provázela mírná dramata. Nejprve mi Pavel sdělil, že nemůže najít pas, a tedy se budeme pokoušet projet na občanku. Pár kilometrů od hranic nám volala Renata, že kemp tedy rozhodně na bydlení nevypadá, je z něj staveniště, kolem chatek výkopy (hurá na nácvik sutin, spodních úkrytů nepočítaně), bagry, asfaltovače, sbíječky apod. Zdárně se vše vyřešilo na místě, když nás ředitel kempu odeslal do hotelových apartmánů o 3km dál. Zde boj o ubytování pokračoval, po sedmi hodinách jsme konečně dostali apartmány a mohli jít po dlouhé cestě spát. Mezitím jsme ještě učinili dva pokusy o zakoupení známky na loď, kdy nás z Rijecké kanceláře vyhodili, v Bakaru pro změnu nějak nedodržovali úřední hodiny. V neděli druhý pokus, opět neúspěšný, takže jsme cvičili cviky bez nutnosti přejíždění lodí. Zadařilo se až v pondělí. Mezitím jsme trénovali všechno možné i nemožné co ve zkušebním řádu je, zkoušeli jsme i nové cviky s přenášením pádla, skoky lidí i psů z lodi za jízdy, záchranu tonoucího, který vypadl z lodi a jdou pro něho jeden nebo dva psi apod. V úterý bylo tradičně volno, které každý strávil jak chtěl, výletem, odpočíváním. Každý večer jsme se scházeli na terase apartmánů a grilovali všechno co se dalo. Čínské polévky byly schovány na horší časy. Nikdo by nevěřil, že se taková atmosféra dá ještě vylepšit dokud nepřišel Andreas se čtyřmi papíry a nabídkou ať si vybereme koktejly. Od středy jsme pokračovali ve cvičení, počasí nám přálo, sprchlo jenom jednou. V pátek jsme se rozloučili s částí výpravy, která odjela domů a v sobotu očekávali další tři lidičky, z nich dva měli s námi cvičit. Druhý týden už počasí přálo méně, ob den pršelo, méně zkušené pejsky ale stejně cvičení vždy vyčerpalo natolik, že se jim den volna hodil k regeneraci. Ve středu se s námi rozloučili kamarádi Blekoušci, kteří si týden o pár dní prodloužili. Ve čtvrtek bylo kvůli únavě také vyhlášeno volno, jeli jsme se podívat do nedalekého přírodního parku a projít se lesíčkem. Cesta zpět proběhla také mírně dramaticky, když to před Ljublaní vypadalo, že jsme bez auta, nicméně závada se naštěstí opravila sama. Krásně jsme si celých 14dní pocvičili, pesani doufejme nabrali zkušenosti a kondičku na další trénink a zkoušky.

MOJE FOTKY    FOTKY od Blekoušků    FOTKY od Katariny

VIDEA u Pavla   další videa postupně dotvoříme...

Květen

15.5. Hodonín, cvičení Jihomoravské brigády

Dnes jsme vyrazily na cvičení do sutin u památníku Nesyt, jednalo se o budovy bývalých naftových dolů. Sešlo se nás docela dost, takže jsme psíky brali na střídačku a na různá místa, podle toho co kdo chtěl udělat. Týna si dala v prvním kole odbíhačku a osobu v ploše s přesunem, v druhém kole jsme to spojili se prohledáním části sutiny a jejího okolí a osoba byla ukryta uvnitř budovy. Pěkně a spolehlivě štěkala obě kola. Potom jsme se ještě přesunuli na cvičák do Sudoměřic, kde jsme si dali pár překážek - hlavně vodorovné žebříky a pocvičili si poslušnost u střelby a odložení.  

7.-9.5.2010 Heroltice

Konečně jsme se dočkali prvního letošního plavání. V pátek po poledni nás do auta naložili naši kamarádi Blekouši a vyrazili jsme směr Heroltice. Hned odpoledne jsme si zašli štěknout do dřevěňáku, vykoušeli si úkryt pod kánojí (úplně zakrytá osoba, Týna i Blekouš krásně vyňufali a vyštěkali), úkryt na posteli v polovýšce s matoucí odhozenou napachovanou mikinou pod lodí. Ani jeden pes se nenechal zmást a nádherně a s chutí hledali a našli. Po večeři jsme vyrazili ještě na stopičku, přidali se k nám flatice Ferda a Feja. Ráno pršelo, ale i přesto jsme vyrazili na Dalešice ve složení 3 flati, 3 fundlové a zlaťák, kapitán a figuranti. Chudák Pluťánek si pořídil zapařeninu, takže mamutek musel zůstat doma a léčit se. V Hartvíkovicích se počasí celkem umoudřilo, nakonec bylo i hezky, voda taky ušla (i když teplá vypadá jinak:o) a tak jsme pejsky proháněli ve vodě na spoustě cviků. Ferda se k radosti paničky osmělila a začala plavat (styl parník, ale to dopiluje:o), Feja, šestiměsíční štěňátko překvapila - do vody šla jako profík a kromě jízdy na surfu, který se jí zdál moc vratký, udělala krásně všechny cviky jako by plavala roky. Ostatní se taky nenechali zahanbit. Večer jsme si ugrilovali dobrůtky a v neděli pokračovali ve cvičení, tentokrát na rybníku v Újezdu u Rosic. Vstup do vody byl horší, ale všichni se snažili. Byl to super víkend s výbornou partou lidiček a pejsků a už se těšíme na nějaké opakování. Musíme trénovat na to B:o)).

FOTKY OD BLEKOUŠŮ ZDE 

Duben

16.-18.4. 2010, Heroltice

Jelikož se naši kamarádi Helča a Martin rozhodli, že pojedou zkusit zkoušku RH-E, vyhlásili jsme malé neoficiální setkání a cvičení v Herolticích. Na místo jsme dorazili už v pátek před polednem a po obídku jsme hned šli něco dělat. Prošli jsme si některé překážky, tunel a zejména vodorovný žebřík. Není sice standardních rozměrů jako má na zkouškách záchranařiny být, ale Black ho nikdy nechodil a Týna, vzhledem ke své nožce, ho chodit odmítá a je nejistá. Tenhle ale krásně našim záměrům vyhovoval a oba psíci s každým dalším přejitím nabývali zkušenosti a jistotu. Potom jsme vyrazili na pole našlapat si stopu. Týna krásně pracovala na cca 60ti krokové stopě, zamotala se jen kousíček za nášlapem, ale našla předměty, po stopě šla i přesto, že začal foukat boční vítr a samostatně zalehla předmět, ukončující stopu (panička ten zelený hadr neviděla přes psa). Blackova první stopa nebyla sice nic moc, ale potom se srovnal a druhou šel moc pěkně. Pořád jsme toho neměli dost, tak jsme si dali krátké motivační štěkání v dřevěňáku. Půjčili jsme i oběť (které jsme potom na revanš udělali nástřeláčky pro její fenu) a dali si jednoduché odbíhačky a Týna jedno hledání.

Druhý den ráno jsme vyrazili na louku promrskat poslušnost. Po chvíli za námi dorazila Katarina s Yvonou, které teprve přijely a dopoledne jsme věnovali přípravě na zkoušku. Odpoledne jsme se přesunuli k heroltickému rybníku, kde jsme udělali menší štěkačku na plochách - krátké přesuny osob ve dvou kolech a potom to stejné i ve škaredém neprůchodném terénu.

Na neděli jsme si zařídili cvičení v tišnovském sběrném dvoře, kde byl prostor imitující sutinu. Všichni psi zkusili odbíhačky i krátké vyhledání. Týně jsme přichystali i cca 1,20 výšku, kterou krásně vypracovala.

VIDEA - v krátké době zpracujeme a vložíme.

10.4. 2010, Hodonín

Tentokrát jsme vyrazily do pro nás nového místa kousek za Hodonínem, do sutiny u památníku Nesyt. Jednalo se o členité polozbořené budovy s okolními plochami. Vzhledem k tomu, že jsme začaly uvažovat nad zkouškou v plošném vyhledání jsme s Týně schovávali osoby spíš do okolí budov a ne přímo do nich. V prvním kole hledala osoby na zarostlé ploše, které byly volně položeny za zástěnou nebo schovány ve staré skříni. V druhém kole se jí osoby vždy posunuly od místa nálezu dál do plochy po okrajích. První tři nálezy byly bezproblémové, čtvrtá osoba byla dál než jsem čekala, Týna hledala delší dobu a projevila se potom nic moc kondička (ne které musíme zapracovat), protože byla údýchaná a rozštěkání trvalo hodně dlouho. Poslední osoba byla tedy motivační, na dohled, aby skončila pozitivně. Když všichni odcvičili našlapaly jsme si ještě na osení stopu, aby nás mohl zhodnotit Honza Pokorný, ihned po našlapání se přehnala vichřice s přeháňkou, takže měla psina trochu mokrý čumák:o). Za stopu jsme byly pochváleny a dostaly rady na další stopování. Přesunuli jsme se ještě na cvičák do Hodonína projít si překážky a pocvičit poslušnost, zajeli si podívat na nový cvičák u Soudoměřic a potom už domů.

Březen

7.3. 2010, Hodonín

Na neděli bylo domluveno další cvičení v Hodoníně. Původní plán zahrnoval sutiny, plochy a stopy, ale času bylo málo a pejsků hodně, tak jsme plochy vynechali. Skupina se rozrostla o nové zájemce - především lidičky z lavinového výcviku:o) Před odjezdem na sutinu si prošli cvičák, poslušnost a překážky. Potom jsme se rozjeli do vinařských závodů, kde jsme vytvořili dvě skupinky a začali cvičit. My jsme s Týnou čekaly až na konec po odcvičení všech, protože by ztěžovala svou vůní situaci zkušeným i nezkušeným, tak panička sledovala výkony ostatních a figurovala. Nakonec se dočkala i flatice, nejdřív si dala dvě motivační odbíhačky přes hromady bordelu, potom kratičké vyhledání figuranta v díře (zde se ukázalo, že je stále na úrovni polouzavřeného úkrytu, Olda musel z díry vystrčit hlavu, Týna si nevěděla s úkrytem rady jestli za ním skočit nebo štěkat, ale jakmile vykoukl krásně ho označila). Poté se jí schoval ještě v úkrytu s přechodem z světla do tmy. V druhém kole se jí schovala Alena podobně - lehce přikrytá v díře, Týna už si rady věděla a vyštěkala. Posledním úkolem bylo označit dva figuranty - jeden v kanálu, kterého viděla odejít a ukrýt se, druhý za dveřmi ve tmě v budově, kterou bylo nutno prohledat. Oba úspěšně našla, pro motivaci na příště si štěkla na odbíhající osobu a mohli jsme vyrazit na pole na stopy. Tam jsme postupně všichni našlapali rovnou cca 100krokovou stopu na prašné hlíně s nízkým osením, prošli ji se psem a rozjeli se domů.

Leden/Únor

31.1.-7.2.2010, Suchá Rudná

Od skvělého nápadu rozšířit našim pejskům obzory v záchranářském výcviku byl už jen malý krůček k tomu, že Pavel kývl na uspořádání týdenního cvičení záchranných prací v lavinách. Poslední lednový den jsme tedy vyrazili do Jeseníků, kde jsme se ubytovali v chatkách hotelu Paramon v Suché Rudné. Dorazilo pár členů a přátel Klubu (Black, Afra, Borůvka, Grif, Arnie se svými pánečky), skupinku doplňovali nám zatím neznámí psi různých plemen (raritkou byl banoverský barvář). Ráno jsme se rozdělili na výcvik – jednu skupinku vedl Jarda Bárta, my jsme se s Týnou dostaly k Yvonce Rumpíkové. Na místech, určených ke cvičení ležela slušná vrstva sněhu, takže se pejsci pěkně zapotili než k figurantům doběhli (někteří pravda využívali převážně cestiček:o). V naší skupince byli začátečníci i pokročilí, takže jsme připravovali úkryty podle úrovně jednotlivcům, učili začátečníky štěkat na osobu a postupně jsme kombinovali obtížnost. Díky zkušenostem naší instruktorky pejsci postupovali rychle dopředu. Jelikož se pár z nás psovodů rozhodlo přichystat psy na zkoušku RH-LA začali jsme také hned po příjezdu shánět možnost jízdy na dopravním prostředku. Blízko hotelu je vlek, kde nám ochotný majitel přislíbil jízdu na sněhovém skůtru se saněmi (Pavel k tomu vyfasoval cvičení majitelovy erdelteriérky:o), a tak jsme se v úterý odpoledne povozili po okolí se psy v náručí nebo na saních. Ve středu byl volný den, takže pejsci odpočívali nebo výletovali, my jsme si šly s Blackem a Arniem pocvičil ovladatelnost na vzdálenost a vysílání. Ve čtvrtek jsme opět pokračovali ve cvičení, zkusili jsme si speciál, který bude na zkouškách (3000m2, jedna osoba) a také jsme trénovali chůzi ve stopě za psovodem. Večer někteří z nás využili možnosti podívat se v hotelu na travesti show, hoši byli fakt zajímaví. Páteční dopoledne jsme věnovali opět cvičení, zkoušeli jsme reakci psů na teplé úkryty bez osoby a hledání upuštěného předmětu (od volně ležícího ve sněhu až po úplně zahrabaný), odpoledne jsme pak odlehčili zábavnými soutěžemi, kdy se polovina kolemjdoucích zastavovala a dívala na ty blázny, kteří vozili psy na saních, rozhazovali na zem párky a tak podobně. Sobotní cvičení jsme pojali už jen motivačně, začátečníci štěkli na osobu, zkušenější hledali osobu ve sněhovém tunelu, kdy koukala jenom hlava. Po obědě jsme vyhodnotili výkony všech pejsků a psovodů, někteří hned potom odjeli domů. My jsme šli ještě na procházku vyřádit se ve sněhu. V neděli dopoledne jsme se také (neradi) vydali na cestu domů. Hned druhý den jsme s Helčou vtipkovali na téma „jedeme zpátky ještě na týden“:o)

Fotky (moje i některých dalších účastníků)ZDE.

Fotky od Katariny ZDE.

Videa v sekci Fotogalerie - Videa

16.1.2010, cvičení Jihomoravské brigády, Hodonín

Byli jsme potrénovat sutinové vyhledávání ve starém známém areálu v Hodoníně. Budovy i okolí se pokaždé trochu změní, takže úkrytů bylo na výběr mnoho. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, protože nás bylo trochu víc a začali cvičit. Naše skupinka obsadila třípatrovou budovu, takže prohledání vždycky trvalo pejskům delší dobu a bylo náročné sledovat, jestli pes byl opravdu všude. Poté jsme se vyměnili a prohledávali druhé stanoviště - rozlehlejší, ale pouze na úrovni terénu s několika možnými úkryty ve výšce. Zde si psi potrénovali přechod ze světla do tmy. Týna běhala ochotně a nadšeně, ale opět se potvrdilo, že nejdřív hledá očima a teprve když nevidí postavu zapojí čich. Pokud už pach zachytí je schopna si zdroj dohledat, ale postup od otevřeného úkrytu na polouzavřený ještě chvilku bude trvat.

Prosinec/Leden

30.12.2009-3.1.2010, Heroltice u Tišnova

Poslední dny v roce jsme strávily v areálu Brněnka v Herolticích. Přijeli staří známí (Black, Bonny, Pluto, Dan), ale i noví psí kamarádi. Program jsme měli opravdu pestrý, od cvičení a ukázek pořadovky podle zkoušky ZOP, přes povrchy, překážky, procházky. Zkusili jsme si také jestli by pejsci byli dobrými vodícími psy (vodění pánečka, který měl zavázané oči), celníky (hledání dobrůtek v krabičkách), asistenční (vyslékání bundy) nebo pošťáky (nesení aportu - syrového vajíčka). Také se konaly tradiční zábavné soutěže v oblékání psa, běh přes minové pole, lákání pejska cizím psovodem (zde se panička dobře osvědčila jako "zloděj psů") a podobně. Přelom nového roku se obešel bez rachejtlí a ohňostrojů, v klidu jsme ho přivítali a užívali si výborného jídla a zábavy. Týna s Blackem a Danem si program zpestřovali ještě vyhledáváním osob v budově a na ploše a také jsme ještě s Arniem a Grifem cvičili ovladatelnost na vzdálenost, nutnou k lavinovým zkouškám.

Září

28.9.2009 Zkouška IRO RH-WA, Hartvíkovice

O zkoušce čtěte v Týna - Práce.

26. 9. 2009 Hodonín

Dnes jsme si byly zase po delší pauze štěknout v sutinách, a to ve starém známém areálu v Hodoníně. Nejprve jsme šli figurovat starším zkušenějším, kteří se chystají na zkoušky, potom došla řada na začátečníky. Pro Týnu jsem vzhledem k plánované účasti na zkoušce RH-WA zvolila lehčí varianty - přímé vyštěkání osob v sutině, na kratší i delší vzdálenost. V druhém kole potom vyhledání osoby na kratší vzdálenost, ale ve tmavém prostoru, do kterého přecházela z osluněné plochy. Motivovaná byla dobře, možná až příliš, protože jí chvilku trvalo než zapojila i nos:o), ale na všechny osoby štěkala okamžitě bez váhání, což mě moc potěšilo a vůbec neřešila terény. Dostalo se jí i pochvaly od výcvikářky, takže jsem s prací byla moc spokojena. Na cvičáku jsme si ještě prošly cviky poslušnosti ke zkoušce a vydaly se domů.

5.-13.9.2009 Autokemp Oštro, Kraljevica, Chorvatsko

Tak trochu na poslední chvíli jsme přijaly nabídku zúčastnit se týdenního výcviku vodních záchranných prací v Chorvatsku. Vzhledem k tomu, že ve Fažaně přibývalo problémů bylo  nalezeno nové místo, a to kousek od Rijeky v Kraljevici. Autokemp Oštro nabízí ubytování v chatkách, které jsou pod porostem stromů, vyčlenili nám vlastní výcvikový prostor na pláži kousek od kempu, takže spokojenost byla na místě. Cvičit přijelo celkem 13 psů, většinou „staří známí“ (JRT Crixi, NO Airis, FCR Bree, lajka Brixie, střední knírač Winky, leon Bastien, landseerka Bonny, NF Grif, Arnie, Lamira, Sindy, Lord a bearded kolie Sam… a samozřejmě Týna). Pěkně nám to na pláži ubíhalo, pejsani nemuseli nikam dlouho chodit, hned po pár metrech plavali, pánečkové se kochali pohledem na doky a rafinérii, i počasí nám krásně vyšlo. V neděli sice foukal vítr, takže dopoledne jsme věnovali suché poslušnosti, ale potom už se plavalo jako o život. V úterý byl tradičně volný den, podnikli jsme výlet do Opatie, kde mají nádhernou promenádu a potom na pár hodin zakotvili v Bakaru na nábřeží v hospůdce. Ve středu jsme složili loď, takže se skákalo, plavalo za lodí… a také předvádělo. Byla se na nás podívat dvojice novinářů, kteří dle svých slov viděli něco takového poprvé. Článek z chorvatských novin doufejme záchranné práce ve vodě Chorvatům přiblíží a možná se potom nebudou psů tolik bát:o). Týna cvičila pěkně (pokud jí to panička nekazila), problémy jí dělala jenom kamenitá pláž, protože jako správný flatí magor do vody lítala a tím si samozřejmě ničila tlapky. Vzhledem k tomu, že se chystáme na zkoušky jsme cvičily co nejpřesněji, plavání za lodí bylo docela náročné na fyzičku, ale i na psychiku (když se nám kapitán trochu zakecal a dost jí ujel:o), ale i tak uplavala něco kolem 100m, vyzkoušely jsme i záchranu plavce v bezvědomí a další známé i neznámé cviky, včetně skoků z mola. Nejoblíbenější činností ale pořád zůstává potápění (sakriš pročpak to do zkušebních řádů nedali?:o). V pátek odpoledne už toho pejsani měli dost, takže bylo vyhlášeno volno. Vydali jsme se omrknout záchranářskou konkurenci na ostrov Krk. Zkušenost to byla velmi zajímavá… V sobotu se všichni sbalili a odfrčeli domů, my jsme pobyt ještě o den prodloužili a vydali se s Bonny a její smečkou do akvária v Crikvenici. Potom jsme se ještě prošli po nábřeží (vůbec ty procházky po nábřeží s dvěma černými medvědy a menším černým medvídětem vzbuzovaly zajímavé reakce kolemjdoucích – Grif byl titulován jako tatínek, Arnie maminka a Týna jejich štěně:o) a zkusili v Bakaru druhou hospůdku. Jsme moc rádi, že místo je do budoucna vyhovující a těšíme se na další plavání.

Moje fotky ZDE.

Článek z novin ZDE. (sice nečitelný, ale třeba nám noviny pošlou:o)

Videa v sekci Fotogalerie - Videa.

Další fotky přidám co nejdříve.

Srpen

1.-8.8.2009 Heroltice u Tišnova

Odskočily jsme si z Šumavy opět potrénovat vodní záchranné práce do areálu Brněnka v Herolticích. Sešla je dobrá parta pejsků i jejich páníčků, cvičili jsme na suchu, ale hlavně ve vodě, panička si vyzkoušela jaké to je dělat trenéra pro ostatní pejsky a Týna jako obvykle řádila s míčky, aporty, klacky atd. Cvičili jsme u řeky, na rybníku a dokonce jsme si zajeli na vodní nádrž Dalešice, abychom využili motorový člun. Fotky ze sucha i z vody zde. Další galerie doufejme přibudou od ostatních účastníků.

Květen

23. - 30. 5. 2009 Fažana, Chorvatsko

Již podruhé jsme vyrazili do kempu poblíž Chorvatského městečka Fažany potrénovat s Klubem pracovní a zábavné kynologie vodní záchranné práce. Sešlo se kolem 30ti cvičících i necvičících pejsků. Týna byla zařazena do skupiny k trenérovi Jardovi spolu s Gerrym, Merlinem, Eru, Grifem, Arniem a boxerkami Afrou a Borůvkou (proto je i fotogalerie poněkud jednostraně zaměřená na naši skupinu:o). Trénovali jsme všechny cviky, které jsou na zkoušce RH-WA a některé další, Týna se vrhala do vody ochotně a nadšeně. V úterý bylo tradičně volno, jeli jsme na výlet do přírodního parku Kamenjak. Zde Týna našla nový způsob jak se dostat do vody i když má na břehu odpočívat - co nejvíc se zprasit v hlíně, aby bylo nutné ji jít do vody opláchnout:o)) (viz. video). Kupodivu v průběhu jara získala slušnou kondičku, takže jako jedné z mála jí stačily síly na celý týden cvičení. Jako bonus nakonec si zkusila i cvik záchranu tonoucího "v bezvědomí", kterého musí vytáhnout za ruku. Neopren v tlamce jí nevadil, ale ruku zakousnout nechtěla, tak to vyřešila po svém - povytáhla rukavici a odtáhla utopence za ni:o). Také potápění vypracovala zase o kousek k dokonalosti, už se potopí do takové hloubky, že musí trochu pod vodou plavat, což z pejsků předváděl jen Arnie, takže jsme samozřejmě pyšní:o). Video z potápění zde, komplet fotky (postupně i od jiných lidiček, čímž jim předem děkujeme za zapůjčení:o)) jsou umístěny na externí galerii zde.

 7.-10.5.2009 Heroltice

Vyrazily jsme na první pořádný tréning vodních záchranných prací do Heroltic u Tišnova, kde si Klub pracovní a zábavné kynologie pronajal celý rekreační areál. V pátek ráno jsme popojeli kousek k Veverské Bitýšce k řece a hned začali cvičit. Pejsci se snažili, vstup do vody byl bahnitý a brzy rozšlapaný, ale všichni nakonec cviky provedli i přesto, že mnozí je cvičili poprvé v životě (psi i psovodi:o)). Týna se vrhala do vody jako obvykle mohutným skokem, žádné váhání na břehu a u stromu kvíkala když paničku v ledové vody zachraňoval jiný pes. Odpoledne jsme uznali za způsobilé ke cvičení místo přímo u areálu, kde byla hezky přehledná voda, ale celkem silný proud. Pejsci se museli o to víc snažit aby jim aporty, předměty a "utopenci" neuplavali:o). V sobotu dopoledne jsme cvičili na stejném místě a odpoledne jsme trénovali různé povrchy a jiné zapeklité cviky na suchu. Například postavit psa na čtyři kotlíky tak, aby stál každou tlapkou na jedné nebo přenos psů na nosítkách, případně jízdu v kolečku bylo vtipné pozorovat. V neděli jsme zakončili výcvik na řece ještě několika cviky.

Duben

5.4.2009

O úspěšně složené zkoušce RH-E čtěte více v sekci Týna- Zkoušky.

19.4. 2009

ZPU-1 v sekci Týna - Zkoušky.

30.4. 2009

Zajely jsme si s Týnou na návštěvu za flatím kamarádem Brainem (Brain Black Brillance) a jeho paničkou Janou Nešporovou. Černoušci se vyřádili ve štěrkovém lomu, plavali jako o život, potom jsme pobyly chvíli u Jany a nakonec ještě okoukly okolí Kostelan. Byl to krásný den, moc děkujeme za pohostinství a společnost a těšíme se na nějaké další setkání. Na fotky z lomu, které udělala Jana se můžete podívat ZDE.

Březen

7.3.2009

Zúčastnily jsme se neplánovaného a narychlo domluveného cvičení v sutinách v Hodoníně. Počasí nám nepřálo, skoro celou dobu pršelo. Opět se cvičilo ve vyhořelých budovách dřevařských závodů a na přilehlých plochách. Panička si vyzkoušela jaké je to být schovaná ve výškovém úkrytu na rozbořené střeše, kde ji měli najít 4 psi. Týnu potom prověřili figuranti odbíháním na krátké vzálenosti, ale i do takových míst, kde musela prostor prohledat. Potom jsme sledovali práci zkušených psů a nakonec zkusili vyhledání ve větším prostoru plném stavební suti, kdy byl figurant ukrytý ve skříni v buňce.  

Únor

21.2.2009

Dnes jsme se zúčastnily cvičení s Jihomoravskou brigádou, které se konalo v Kozlově u Křižanova. Dopoledne pejsani vyhledávali v sutině statku přímo ve vsi, Týna s australákem Dandym si zkusili pár "nástřelů", po obědě jsme přejeli do vesnice Baliny, kde proběhlo pro zkušenější psy vyhledání tří až čtyř osob a pro nás méně zkušené opět nástřely.

Leden

17.1.2009

Vyzkoušely jsme si poprvé vyhledávání osob v sutinách. Cvičení Jihmoravské brigády se konalo v Hodoníně, v bývalých Vinařských závodech, mladí a nezkušení pejsci si vyzkoušeli pouze "cvičný nástřel", zhodnotila se jejich ochota k práci, odolnost v neznámém terénu a povaha. Každý dostal cenné rady do budoucna. Potom jsme se přesunuli na další sutinu dřevařských závodů, kde jsme sledovali práci zkušenějších psů a opět si prošli terém plným nepříjemného materiálu. Týně jakýkoliv povrch problémy nedělá, musí ale dopilovat spolehlivé štěkání na osobu.

10.1.2009

Absolvovaly jsme druhou výstavu v Olomouci, více v sekci Týna - Výstavy.

Listopad

22.11. jsme složily zkoušku ZZO (zkouška základní ovladatelnosti). Článek v sekci Týna - Zkoušky.  

Složily jsme úspěšně zkoušku BH (zkouška doprovodného psa) dle SchH/VPG. Podrobněji v sekci Týna - Zkoušky.

Říjen

Víkendovka s Klubem Kynolog Slavětín u Slavonic

17.-19.10.2008

V pátek navečer jsme vyrazili směr jižní Čechy, Týna se moc těšila a my taky:o) Večer se postupně sjížděli účastníci, ale hned v sobotu jsme nastoupili "na plac" a začali cvičit. Na výcvik ve vodě už bylo hodně zima, ale poslušnost, dovednost a speciální cviky ke trénování taky patří. Operativně byla vytvořena dráha z překážek a různých povrchů, kterou museli pejsci překonat. Zkoušeli jsme taky jízdu v kolečkách a vyštěkávání nalezené osoby. No a samozřejmě probíhaly boje o balonky, klacky, aporty... V neděli jsme se zajeli podívat do muzea samorostů, někteří potom šli ještě cvičit a někteří na procházku do lesa na Hadí vrch (který jsme nenašli:o).

Všechny fotky najdete na evinka01.rajce.idnes.cz/Slavetin/

Září

5.-13.9.2008, kemp Pineta, Fažana, Chorvatsko.

Výcvikový týden pořádaný Klubem Kynolog zaměřený na vodní záchranařinu a jiné aktivity.

 Jednoho pátečního odpoledne začali panička a páníček házet na hromadu nějaké hadříky, potom moje mističky, dummíky, pelíšek a další věcičky, tak jsem pochopila, že někam jedeme. Do auta jsme přibrali ještě střední kníračku se svojí paničkou a před desátou večer už jsme se řadili do kolony aut v Mikulově. Jeli jsme celou noc, o to krásnější bylo vystoupit ráno v borovém háji kousek od Fažany. Ustalali jsme si pelechy v chatce, trochu si zdřímli a pak mě panička konečně vzala se podívat na moře. Tolik vody jsem nikdy neviděla, ale samozřejmě jsem nezaváhala a vběhla do vln. Sice mě překvapilo, že je to slané, ale vůbec mi to nevadilo, hlavně že je té vody tak moc. Navečer jsme se všichni sešli u chatek v „jídelně“ a páníčkové se dozvěděli co všechno budeme dělat celý ten týden.

Ráno po snídani jsme vyrazili cvičit, jeli jsme kousek autem na pláž. Nejdřív proběhlo rozdělení pejsků a páníčků do skupin. My jsme tvořili převážně retrievří skupinku, ještě s námi cvičil leonbergr a střední knírač. Vůbec složení plemen bylo moc zajímavé – největší zastoupení měli labíci, dále s námi cvičil zlatý retriever, novoufoundlanďáci, leonbergeři, tibetská doga, německý ovčák, jack russel teriér, střední knírač, sibiřská lajka, bobtail, briardi, landseer, rhodézský ridgeback, kríženci. Já v podstatě totální začátečník jsem se ze začátku trošku rozkoukávala, prvním cvikem bylo přinesení aportu z vody, to znám. Dummíky jsme tady ale nevyužili, mnohem lepší byl plastový fendr, který byl krásně ve vodě vidět a moc hezky se mi nosil. Hned druhý cvik – doplavání k „topícímu se“ figurantovi a vytažení na břeh by složitější, figurant volající o pomoc se mi zdál podezřelý - tak jsem si na něho zaštěkala, ale panička se mnou popošla do vody a přesvědčila mě, že to není záškodník, tak jsem ho zachránila. Dál se cvičilo přinesení záchranného prostředku k tonoucímu (vzít lano s plovákem a donést ho figurantovi, on se při cestě zpět drží na plováku), přitažení surfaře na břeh za lano, přinesení lana surfaři, přinesení tří různých aportů v pořadí, jízda na surfovém prkně, jízda na motorovém člunu, skok ze člunu, přinesení rybářské sítě z vody, záchrana tonoucího ze skupiny osob, přinesení aportu zpod člunu, potápění pro předmět, plavání za ujíždějícím člunem (a možná ještě další, to si už nepamatuju).

Cvičení mě moc bavilo, ale v pondělí odpoledne už toho bylo na všechny moc, tak jsme si dali pauzu a postavili si pár překážek agility, pocvičili poslušnost a zkusili si výstavu. V úterý byl volný den, naši páníčkové nás vyvezli na výlet na nejjižnější cíp Istrie, kde je rezervace Kamenjak. Bylo to tam moc krásné, ale nenechali nás plavat, abychom si odpočinuli, škoda moře tam bylo nádherně čisté a já jsem samozřejmě pořád kvičela, že tam chci. Pak už se další dny zase cvičilo dvakrát denně, ale na jiné pláži, ta byla ještě lepší, pochodovali tam krabi a mořské okurky. Ve čtvrtek jsem byla „vyznamenána“ za svoje výkony a bylo mi dovoleno zkusit dost náročný cvik, a to plavání za ujíždějící lodí. Uplavala jsem na začátečníka velký kus a byla moc pochválena. Každý večer ostatně naši trenéři hodnotili každého pejska zvlášť a ten náš vždycky začínal slovy: „Týna, to je vodní živel.“ Dokonce jednou prohlásil, že jsem víc pod vodou než nad vodou, což byla občas pravda, protože mě potápění moc bavilo - poté co jsem zjistila, že slaná voda neštípe do očí a můžu pouštět bubinky nosem. V pátek večer jsem na záverečném hodnocení dostala diplom a nějaké psí věcičky jako odměnu. Pak už nás čekala jenom cesta domů, nejdřív jsem myslela, že jedeme zase plavat, ale ono ne. No nevadí, každopádně já i panička jsme byly tak spokojené a nadšené, že určitě pojedeme znovu a nejen k moři.

Srpen

23. - 30.8. 2008 - Výcvikový tábor Nová Bystřice - Albeř, zakončený OVVR

Tábor se konal v chatkové osadě poblíž vesnice Albeř. Osazenstvo chatičky se pořadatelům povedlo rozdělit v našem případě moc pěkně - dole tři přátelští labradoři (samozřejmě patřičně nadšení z fenek) s páníčky a nahoře dvě flatice - Týna a Barunka (Asta ze Slatinského vršku). Cvičilo se ve skupinách podle zkušeností, pro nás tedy začátečnická s přípravou na úlohy OVVR. Výkony byly různé, podle nálady, stupně unavenosti pejsků, někdy slabší někdy pěkné. Odpolední program byl volný - výlet na rakouské hranice a procházka nádherným lesem, soutěž s pejsky a pod. Ve čtvrtek dostali začátečníci volno a šli držet palce zkušenějším na Platošův pohár. Pátek byl zasvěcen zkouškám OVVR (o nich samotných v sekci Zkoušky). Pobyt mezi skoro padesáti psy se Týně moc líbil, našla si nové kámoše, hlavně Barunku, Baddyho z Vlčích luk a labrouše Brady (mladšího a strašího) a Samíčka.

8.-10.8. 2008

Zuzka nás pozvala se své babičce do Soběšovic u Havířova, tak jsme pozvání přijaly a vydaly se na cestu. Odpoledne jsme šli na procházku na kopec Prašivá. Druhý den přijela ještě Zuzčina kamarádka Veronika s ND Qeirou, takže jsme mohli pozorovat jak dogy mezi sebou hrají drsnější hry a když Qeira zkoušela "machrovat" na Týnu, Dizzy se okamžitě přihnala Týnu bránit. Kousek od domu je také Žermanická přehrada, kterou samozřejmě Týna vzala útokem (viz. fotka). Zpátky jsme provedli zátěžový test auta, do kterého se naskládaly tři feny, čtyři lidé, dvě morčata a vybavení na týden. Přitahovali jsme po cestě dost pohledů :o) Více fotek ve fotogalerii (fotky začínají názvem Sob - autorem Zuzka Štachová, Ondra Tichý)  

12.8. 2008

Vypravily jsme se s kamarádkou Zuzkou a její fenkou německé dogy Dizzy do pražské ZOO. Shledaly jsme, že jednou z výhod plemena ND v kombinaci s flatem je vždy samostatné kupé ve vlaku, protože nikdo další se při pohledu na psy neodvážil vstoupit. V Praze jsme dostaly menší šok z ceny, kterou musí psi zaplatit v MHD a pak už jsme obdivovaly zvířata a lidi obdivovali naše psice. Zvládly i čekání před pavilony kam nesměly. Týnečka měla nějaký uštěkaný den, nelíbl se jí medvěd, plameňáci, sobi ani některá další zvířátka, Dizzy by se zase nejlíp ke všem šla podívat pěkně zblízka. Odpoledne se k nám přidala paní s kníračkou, která s námi pocestuje do Chorvatska, tak jsme nechaly fenky seznámit, my si daly kafe a potom už jsme se Zuzkou frčely zpět (zase) ve vlastním kupé domů. (fotky by Zúzi)

Červen

22.6. 2008

Dnes jsme splnily úspěšně zkoušky ZOP. Více o nich v rubrice Zkoušky.

Týna oslavila své první narozeniny. Dáreček si vybere sama na výstavě, takže zatím pouze s chutí snědla tvarohovopiškotový dortík a kousek ze svého buřtového věnce.

Květen

31.5. 2008

Tento den se parta psích a člověčích kamarádů vypravila do brněnské ZOO. Týna se ještě před vstupem do zahrady šla proběhnout do lesů nad OBI s Pavlou a její flatkou Brandy. Obě psice se v parném dopoledni vykoupaly ve Svratce a potom jsme už samy pokračovaly ke vchodu. Tam už čekala Kája s Brixie a malou Shiny, která už nebyla tak malá jak jsme si všichni pamatovali. Chvíli po nich dorazili Peťa s Davidem a Bennym a Michal s francouzským buldočkem Maxem. Hned u prvního zvířátka jsme způsobili pozdvižení, neboť Benny chtěl k tygrovi a dával to velmi hlasitě najevo. Pejskům se nejvic líbily surikaty a samozřejmě bazének u výběhu tapírů, do kterého Týna hned skočila a ostatní nezůstali pozadu. Cestou se k nám přidala ještě zlaťanda Megan s páníčky a Michal s Maxem nás předčasně opustil. Na medvíďata jsme museli jít koukat na etapy, protože tam psi nesmí a jejich parta odložená ve stínu působila jako další atrakce v ceně vstupného. I přes vysoké teploty se všem procházka moc líbila.